Půvabný, úzký a nížinný ostrov v severozápadním cípu Zadarského souostroví pokrývají jehličnaté lesy. Kanály Olib a Silba jej oddělují od sousedních ostrovů. Proslavil se svým neobyčejným mírným klimatem, zdravým mořským ovzduším a křišťálové čistým mořem. Pobřeží lemují četné zátoky a písečné, většinou mělké malé zálivy.
Ostrov je obydlen od římského období. V r. 1091 se stal majetkem Zadarského kláštera, v 15. stol. přešel pod nadvládu Benátčanů a v r. 1852 jej od posledního vlastníka vykoupili místní obyvatelé vlastními penězi.
Silba - jediná osada, která se rozvinula v nejužší části ostrova v 16. stol. Má oblázkové a písčité pláže. V blízkosti osady se rozkládají lesy se stády divokých ovcí.
V 17. a 18. stol. byla Silba městem námořníků a majitelů plachetnic. Ve 2. polovině 19. stol. začala doprava plachetnicemi ochabovat a tím i důležitost města. V osadě stojí několik zajímavých staveb, zahrnují kostel sv. Marko z r. 1637, kostel Naší Panny z Carmelu z r. 1660 a strážní věž Toreta z r. 1872.
Přístaviště leží na východním pobřeží a chrání jej přístavní hráz. Nabízí kotevní lana s vodními i elektrickými přípojkami pro 30 lodí. Vítr bóra způsobuje vysoké vlny a při výjezdu i vjezdu do přístaviště se stává nebezpečným.
V zátoce Žalič na západním pobřeží leží přístaviště s přístavním molem, které slouží k přistání trajektu a místních linek a tudíž není vhodné pro uchycení lodí.
DE
EN
PL
HR
Nahrát
